Jak správně topit v krbu: praktické rady, výběr krbu a časté chyby

Krb, romantický a tradiční způsob vytápění, zdroj tepla a světla, který nás provází již stovky let. Jeho podoba se během historie příliš nezměnila, největším zásahem do funkčnosti bylo zasklení a uzavření topeniště, díky čemuž se z krbu stal účinný a bezpečný zdroj tepla, který stále využívá dřevo a živý oheň ke generování své příjemné energie. Uzavřené topeniště umožňuje zabudovat krb do téměř každého interiéru, toto řešení se v posledních letech stává čím dál více populární. Jedná se nejen o unikátní architektonický prvek, který tvoří ráz místnosti, ale i šetrný a účinný zdroj tepla, který z vašeho domu dělá tepelně nezávislou domácnost.

ROMOTOP HEAT 4G 59.50.04 (šedý igniton)

 

Pro správné využití plného potenciálu krbu, je potřeba umět v něm správně topit. Moderní spotřebiče na tuhá paliva vynikají svojí vysokou účinností, výborným spalováním a praktickým oplachem skla. Výše zmíněné výhody fungují dobře pouze ve chvíli, kdy krb umíte používat. Správné topení též snižuje spotřebu paliva a prodlužuje životnost nejen krbu, ale i vašemu komínovému systému. V případě dlouhodobého nesprávného používání, se vám může propálit plášť krbu, či se celý systém zanese dehtem, v horším případě hořlavým kreosotem.

 

V tomto článku se podíváme na správné používání krbu, tedy jak v krbu zatápět, kdy přikládat, co používat jako vhodné palivo, základní údržbu a v neposlední řadě, jak správně vybrat krb.

Jak funguje moderní krb a krbová vložka

Pro základní pochopení principu spalování, není potřeba zabředávat příliš hluboko do chemie a fyziky, jen počítejte s tím, že následující vysvětlení je zjednodušeným modelem spalovacího procesu. Ve spalovací komoře nehoří primárně dřevo jako takové, ale dřevoplyn, který se ze dřeva při vysokých teplotách uvolňuje, zbylých 20 % prohoří ve formě žhavých uhlíků, tedy zbylé „kostry” paliva. Dřevoplyn se smíchá s kyslíkem, obsaženým ve vzduchu, a následně se vznítí. V podstatě jde o proces „bourání” uhlovodíku v dřevu (především celulózy a ligninu), kde dochází k dělení CH vazeb a následnému vzniku CO2, CO a H2O, tedy oxidu uhličitému, oxidu uhelnatému a vodní páry. V ideálním případě zůstávají v popelu pouze nespálené minerály a stopové prvky, klidně i kolem 1 % z původní masy materiálu.

 

Pro správný proces hoření je tedy důležitá konzistentní vysoká teplota a adekvátní množství kyslíku. Konzistentní vysoká teplota je zásadním předpokladem pro správný rozpad chemické struktury dřeva, adekvátní množství kyslíku pak pro následný vznik chemických vazeb. Primárně se tedy chcete vyhnout vzniku velkého množství oxidu uhelnatého, který se může vytvářet v kamnech právě při nedostatečném množství kyslíku. V případě malého komínového tahu, se tento plyn může usadit ve spalovací komoře, v horším případě pak vniknout do prostoru kolem krbu.

 

ROMOTOP HEAT C 3G L 80.52.31.24 (šedý igniton)

Přívod vzduchu

Přívod vzduchu do spalovací komory je zcela zásadním faktorem. Obecně se dělí na primární, sekundární a terciární.

 

Primární vzduch je tzv. podroštový, proudí do spalovací komory skrz popelník pod roštem, výrazně zrychluje proces hoření, předně se využívá při zatápění ve spalovací komoře. Pokud je ho až příliš, vytváří tzv. táborákový efekt, při kterém dochází k rapidnímu prohořívání dřeva, vzduch vám při něm prakticky fouká do ohně.

 

Sekundární přívod vzduchu je do spalovací komory vnitřní „tělní” konstrukcí a obecně platí, že je vyústěný u skla, kde zajišťuje jeho oplach. Jedná se o moderní, a po většinu času hoření, hlavní řešení přívodu vzduchu. Je vždy regulovatelný a během topného cyklu si ho nastavíte podle topné potřeby.

 

Terciární přívod vzduchu může do spalovací komory být přiveden pomocí perforací v zadní vystýlce krbu. Skrz otvory se do spalovací komory přisává další vzduch, který se mísí s dřevoplynem. Toto vzduchové obohacení nejen zvyšuje účinnost, ale i zvyšuje efektnost. Oheň totiž plápolá nejen nad kusovými špalky, ale právě i ve zmíněných perforacích.

 

V tomto textu používáme slovo krb k označení spotřebiče, jemuž by se měla spíše správně říkat krbová vložka. Krb jako takový, se používá jako označení již kompletního obestavěného topidla. Základním rozdílem mezi krbovou vložkou a otevřeným krbem, je prosklení, uzavřenost systému umožňuje krbové vložce spalovat s vysokou účinností (zhruba 80 % v porovnání s 20% účinností otevřeného krbu). Samostatně pak stojí krbová kamna, tedy již hotový spotřebič, který se pouze napojí na komín.

Jak správně topit v krbu

Krokem číslo jedna je zákonitě palivo, tedy výběr vhodného dřeva. Nejdůležitější je, aby dřevo bylo vyschlé. Dřevo by mělo mít ideálně vlhkost pod 20 %, obecně platí, že pro takovouto vlhkost by dřevo mělo schnout minimálně dva roky. Nízká vlhkost dřeva je klíčovým faktorem správného topení. Předtím, než vzplane dřevoplyn, se ze dřeva uvolňuje zbytková vlhkost, teplo, které byste chtěli jinak užít pro vytápění, se spotřebuje na dosušení dřeva. Vlhké dřevo ochlazuje spalované plyny, které poté neprohoří správně a nespálené částečky se vám pak budou usazovat jak v konstrukci krbu, tak v komínu. Mokré dřevo taktéž vytváří nepříjemný štiplavý kouř.

 

Rozdíl je i mezi měkkým a tvrdým dřevem. Měkké dřevo je smolnaté a rychleji prohořívá, smůla se nespaluje optimálně, u měkkého dřeva tak dochází k tvorbě většího množství popela. Tvrdé dřevo je energeticky hustší, nepřikládáte s ním tak často a ve spalovacím procesu lépe prohořívá celá jeho struktura. Dobrý poměr měkkého a tvrdého dřeva bývá 1:4. Měkké dřevo rychleji vzplane, dobře se s ním zatápí, tvrdé dřevo se následně použije ve zbytku topného cyklu.

 

V druhém kroku se již na scéně objevuje oheň. V moderním krbu se zapaluje metodou ze shora dolů. Do spalovací komory vložte velký špalek na něj menší, následně třísky a v ideálním případě přírodní podpalovač, např. z dřevité vlny. Díky zapalování ze shora se rychleji nahřejí kouřovody i komínová cesta, dochází k rychlejšímu odvodu spalin a nižšímu zanášení skla.

 

Při zatápění je vhodné do spalovací komory vpustit co nejvíce vzduchu, a to především primárního, z prostoru pod roštem. Nastartovat topný cyklus může chvilku trvat a dostatečné množství kyslíku je pro tuto fázi zásadní. Někdy je vhodné mít i delší dobu pootevřená dvířka topeniště, samozřejmě pod vaším neustálým dozorem. Jakmile se dřevo v kamnech rozhoří, a při přivření přívodu vzduchu nezhasíná a nedoutná, je možné začít regulovanou a efektivní fázi topení. Jakmile dosáhnete této fáze je možné stáhnout přívod primárního vzduchu na minimum a zregulovat sekundární přívod vzduchu podle potřeby, obecně mezi 30 a 50 %, vždy doporučujeme postupovat individuálně podle konkrétního návodu k vašemu krbu. Množství paliva taktéž závisí na konkrétním modelu, frekvence přikládání je však standardně velmi podobná, zhruba jednou za hodinu. Zaměřte se na vizuální indikátor, dřevo by mělo být rozpadlé na uhlíky. Spalovací komoru otevřete jemně, ideálně ji pouze natrhněte a chvilku počkejte, než se v ní vyrovná tlak, následně uhlíky rovnoměrně rozprostřete po dnu spalovací komory a vložte vhodnou dávku paliva. Sekundární přívod otevřete na maximu, dokud se dřevo nevznítí, následně ho zase stáhněte podle potřeby.

 

Kromě mokrého dřeva bývá nejčastějším problémem, při používání krbu, přetápění. Přílišné množství paliva přetěžuje konstrukci krbu, z dlouhodobého hlediska jí zkracuje životnost, v nejhorším případě se může spalovací komora vysokým žárem propálit.

 

Opačným problémem, je pak dušení plamene, často s představou prodloužení topného cyklu. Jak jsme si na začátku vysvětlovali, k správném spalování je potřeba dostatečné množství kyslíku. Pokud krb škrtíte, tak se v krbu tvoří více nebezpečného oxidu uhelnatého a zároveň nedochází k čistému spalování. Tyto zplodiny se následně usazují v krbu a komínovém systému.

 

Nedílnou součástí spalování v krbu patří bezpečnostní zásady, zde se bavíme o dodržení bezpečnostních vzdáleností od hořlavých materiálů, podle toho, jak určuje výrobce v technickém listu u konkrétního produktu. Stejně tak to platí pro dostatečný přívod vzduchu do místnosti, vhodnou variantou bývá vyřešit přívod vzduchu za pomocí externího přisávání. Externí přisávání by mělo mít v ideálním případě stejný průměr jako obruba na jeho dopojení u krbové vložky, zároveň by vzduch z něj neměl být příliš studený, aby vám nevznikal na obrubě kondenzát a krbová vložka vám nezrezla. Externí přívod vzduchu je povinný u pasivních domů, či objektů s rekuperací, zároveň je vhodný i pro místnosti, ve kterých je obyčejná digestoř. Sání digestoře má dostatečný podtlak na otočení tahu komína, proto ji při používání krbu nezapínejte.

 

Pravidelně kontrolujte a nechte si čistit komínový systém. Povinnost je nechat si vyčistit komínový systém společně s kouřovody, jednou ročně. Podle aktuální vyhlášky má kominík povinnost vám vyčistit s komínový systém právě i kouřovody, tedy napojení od krbové vložky do sopouchu komína.

 

Zdroj foto: give.cz